Úspora energií – téma, které dnes rezonuje celou společností. Jak k němu v oblasti veřejného osvětlení přistupuje hlavní město Praha? Která opatření zavedlo a proč některá nedoporučuje? Společnost Technologie hlavního města Prahy (THMP), která má správu veřejného osvětlení v metropoli na starosti, shrnula nejčastější dotazy Pražanů i s odpověďmi.
Jak Praha zareagovala na zvyšující se ceny energií? Zkrátila např. po vzoru jiných měst dobu svícení?
Vedení Prahy se zaměřilo na osvětlení pražských památek. Dobu jejich svícení zkrátilo hned dvakrát – poprvé v červnu o 2 hodiny denně a podruhé v září o další 1,5 hodiny denně. V současné době zhasínají už ve 21:30. Zkrácená doba nasvícení se týká všech památek, které osvětluje Technologie hlavního města Prahy. Těch je celkem 140. Jedná se téměř o všechny významné pražské památky s výjimkou Pražského hradu. Úspora elektrické energie se bude pohybovat v řádech jednotek milionů korun v nových cenách.
Nestačilo by, kdyby svítila jen každá druhá lampa? Nebo kdyby se na některých místech vypnulo veřejné osvětlení úplně?
Ve většině ulic v Praze jsou v současné době stále ještě instalovány lampy se sodíkovými výbojkami a jejich průměrný příkon činí cca 80 W. Jejich zapnutí / vypnutí pro širší oblast je soustředěno do jednoho zapínacího místa a je společné třeba i pro několik ulic. Zapnout pouze některé vybrané lampy tak není možné z důvodu jejich zapojení.
Zapínání pouze každé druhé lampy je navíc nejméně vhodným způsobem šetření a z hlediska normy pro osvětlení komunikací i způsobem nepřípustným. Vypínáním vybraných lamp se zhoršuje rovnoměrnost osvětlení komunikace, vznikají temná a světlá místa, a tím významně klesá i rozlišitelnost objektů a překážek na komunikaci a v její blízkosti včetně viditelnosti chodců. Zhoršení rovnoměrnosti osvětlení tak představuje závadu ve sjízdnosti a schůdnosti komunikací a zvyšuje riziko nehody, za níž by nesl odpovědnost ten, který by zhasnutí nařídil.
Úplné vypínání osvětlení je možné pouze u zbytných soustav (např. slavnostní osvětlení) nebo v areálech, které se na noc uzavírají a nejsou přístupné veřejnosti (např. některé parky). Tma na ostatních místech představuje významné bezpečnostní riziko mnohde v rozporu se zákonem.
Proč se na některých místech v Praze svítí jako na přistávací ranveji?
Komunikace na území hlavního města jsou rozděleny do několika tříd podle jejich významu a hustoty provozu. Osvětlení jednotlivých tříd pak vychází z platných norem, jejichž zněním se musí THMP řídit.
Město je navíc vyvíjející se organismus, a je tedy možné, že využití některých prostranství se v průběhu času mohlo změnit, aniž se to stačilo odrazit v úpravě osvětlení. Častější jsou však případy, kdy k přemíře světla přispívá osvětlení developerských projektů, administrativních budov, reklamních poutačů, benzinových pump nebo třeba parkovacích domů. Jejich svícení nemůže THMP jakkoli ovlivnit, protože se nejedná o osvětlení v majetku města.
Upravuje se nějak veřejné osvětlení, aby Praha ušetřila?
Chce-li Praha šetřit, řešením je pouze urychlit výměnu výbojkových svítidel za nová LEDková. Kromě toho, že jsou úspornější, je u nich možné měnit intenzitu svícení podle nastaveného harmonogramu. V noci, kdy město spí, tak může být intenzita přiměřeně nižší. Naopak nad ránem, kdy lidé začínají chodit do práce nebo venčit psy, je možné ji postupně zvýšit. Pokud je přechod na nižší světelnou intenzitu plynulý, lidé často ani regulaci osvětlení v ulici nezaznamenají.
Cesta zavádění tzv. dynamického osvětlení, které umožňuje snižování intenzity osvětlení na schválené hladiny, např. v nefrekventovaných hodinách, a to na takzvané adaptivní třídy osvětlení, je tou správnou cestou. Dochází tady ke snižování intenzity osvětlení zcela v souladu s platnou legislativou a současně dojde k žádaným úsporám elektrické energie a světelného smogu. V současné době tento druh provozu umožní prvních 8000 LED svítidel z celkového počtu bezmála 136 000 světelných míst v Praze.
Proč se někdy stane, že když jdeme během dne po ulici, vidíme svítit lampy? Není to zvlášť v tuto dobu zbytečné?
Ke svícení lamp během dne dochází v případě, kdy se na veřejném osvětlení provádí servisní práce, které je třeba konat za denního světla z důvodu měření, ale zejména z důvodu bezpečnosti práce. Jedná se například o výměny vadných světelných zdrojů, hledání kabelových poruch nebo provádění složitější servisní údržby. V tomto případě je potřeba mít zapnutá světelná místa, která jsou napojena na jedno nebo i více zapínacích míst, takže může být zapnuto i několik ulic najednou. Servisní zásah trvá nějakou dobu, takže se zdá, že se ve dne dlouho svítí zbytečně.
